Modernisttalaš dáidda Sitgesis
Sitges lei gávpot gos modernisttalaš lihkadusa stuorra viiddideapmi álggii Katalonias. Modernisttalaš prosešuvnnat mat lágiduvvojit Sitgesis vuostáiváldit El Greco málesteami leat dovddus. Dát fievrriduvvojedje láhkaprosešuvnnas stašuvnnas Cau Ferratii .
Modernisma lei kultuvrralaš ja estehtalaš vuolggasadji mii rievdadii ovddeš lihkadusaid, ja loktii árgabeaivválaš áššiid luonddu ja čábbátvuođa ođđa teknihkaid nugo glássa ja ruovddi mielde. Das ledje iešguđet namat iešguđet riikkain; Jugendstil Duiskkas ja Davviriikkain, Sezession Austrálias, Nieuwe Kunst Hollánddas, Liberty or Floreale Itálias, Modern Style Anglosaksalaš riikkain ja Art Nouveau Frankriikkas ja Belgias.
Modernisma geahččalii olahit buot beliid eallimis ja danne dat attii nu olu deattu čáppa dávviriidda. Addá stuorra ovdáneami dekorašuvdnadáidagii. Lei dehálaš ahte ledje fiinna stuolut, rusttegat, glásat, skeaŋkkat, broššat ja málesteamit.
Barcelona lea okta dain stuorámus modernisttalaš gávpogiin vaikko dat leavai miehtá Eurohpá, ja lei dan áiggi ođđa avantgarde surrealismma vuođđun.
Post-imprešuvnnain málesteamis lea ovttaláganvuohta Spánia post-imprešuvdnaberošteddjiid (Ramón Casas, Santiago Rusiñol) govvaberoštumiiguin geat leat stuorámus eksponeanttat dán dáiddalaš trenda Spánia málesteamis.
Santiago Rusiñol lei duohta kulturáŋgiruššan sihke daid artihkkaliid ovddas maid son almmuhii, daid girjjiid ovddas maid son čálii ja daid govaid ovddas maid son ráhkadii. Su iežas eallin lei duođaid bissovaš geahččaleapmi Épater le bourgeois (šokket borgárlaččaid dahje hilgut sin hirpmástuvvat).
Rusiñol, ovttas muđui Barcelona modernisttaiguin, ovddidii Sitgesa ovdáneami modernisttalaš dovddusin. Rievdadit dan deaivvadanbáikin bohemialaš eallimii ja álggahit eurohpalaš turismma Sitgesii. Mikrodálkkádat, rabasvuohta mearragáddái ja ássiid mentalitehta lea buorre.
Sitges leat hui dehálaš modernisttalaš arkitektuvrralaš ovdamearkkat.
Jus vázzát Sitgesa historjjálaš guovddáža geainnuid čađa ja Cau Ferrat guvlui de beasat návddašit deaivvadit dáinna bargguin. Dás evttohan modernisttalaš johtolaga Sitgesa modernisttalaš visttiide ja monumenttaide:
- Josep Miravent i Gatell House (Font Llopart) c/ Rafael Llopart 1. Sitges
- Casa Isabel Ferret Martorell Passeig de la Ribera 29. Sitges
- Francesc Robert Yarzabal House Passeig de la Ribera 18. Sitges
- Casa Marina Planas Passeig de la Ribera 17. Sitges
- Casa Simó Llauradó Passeig de la Ribera 2. Sitges
- Greco Passeig de la Ribera/ Carrer de Sant Pau muitomearka. Sitges
- Casa Pere Carreras i Robert c/ Francesc Gumà 23. Sitges
- Antoni Carreras ja Robert House c/Francesc Gumà 17. Sitges
- Casa Manuel Planas i Carbonell c/ Illa de Cuba 21. Sitges
- Casa Bonaventiura Blai (Villa Avelina) c/ Illa de Cuba 37. Sitges
- Joan Robert i Brauet House c/ Sant Bartomeu 28. Sitges
- Villa Remei Avinguda Artur Carbonell 25. Sitges
- Villa Subur Avinguda Artur Carbonell Sitges
- Villa Havermann Avinguda Artur Carbonell 11-15. Sitges
- Bartomeu ja Carbonell ja Mussons House Plaça del Cap de la Vila 7-8. Sitges
- Casa Gorgas c/ Major 21. Sitges. Sitges
- Joaquim Duran i Barraquer House Carrer Major 23. Sitges
- Boares márkan. Bacardi House Plaça de l ́Ajuntament 11-12. Sitges
- Doavttir Roberta muitomearka Plaça de l Ajuntament. Sitges
Santiago Rusiñol i Prats
Barcelona, suoidnemánu 25. b. 1861 – Aranjuez, njukčamánu 13. b. 1931
Son lei katalanalaš málar, girječálli ja dramatihkkár gii bođii rikkis tekstiilaealáhusbargiid bearrašis. Santiago Rusiñol oahpai Barcelona akvareallaguovddážis man son lei okta vuođđudeaddjiin ja lei Tomás Moragasa máhttájeaddji.
Karriera álggus son válddii mielde olmmošlaš figuvrra muhto maŋŋil, imprešuvdnaberošteddjiid váikkuhusa geažil, su bargguid fáttát ledje guovddážis eatnamiid, portreahtaid ja modernisttalaš inspirašuvnna symbolalaš komposišuvnnaide.
Hui nuorra agis son lei oarbmái, ja bajásšattai su áddjá luhtte, man Rusiñol maŋŋil govvii L'Auca del Sr, Esteve -girjjis. Su eadni geahččalii bidjat sutnje gudnejahttima, disipliinna, bures jurddašanvuogi ja borgárlaš árvvuid, muhto Santiago Rusiñol lei álo bohemialaš . Bohemilaš gii ii nagodan leahkit dakkárin almmá ahte fertii vásihit dan áiggi bohemiija gillámušaid.
Olles eallima son lei bissovaš riiddus fenicialaččaiguin geat dušše atne árvvus áššiid daid haddái, nugo Antoine de St Exupery Unna Prinsa čujuha midjiide. Rusiñol šattai dovddusin Barcelonas iežas árbevieruid, gárvodanvuogi, hámi hámiid, smáhkaid ja hástaleaddji jurddašanvuogi dihte. Barcelonas son dávjá finai čoahkkanemiin Els Quatre Gats kafeas. Son čálii maiddái La Vanguardia ja L'Esquella de la Torratxa -bláđiide.
Sosiála sajádaga geažil son beasai máŋgga mátkái. Son orui moadde jagi Pariissas, Montmartres, gos son ásaiduvai eará katalanalaš dáiddáriiguin (Ramón Casas ja Zuloaga) ja sus ledje oahpaheaddjit nugo Puvis de Chavannes ja Carrière. Áidna barggut maid son čálii spánskagillii ledje Dáiddačájáhusat ja artihkalráidu man namma lei Desde mi mill. Zuloaga dagahii ahte son beroštišgođii El Greco -filmmas.
Cau Ferrat ánssáša erenoamáš namuheami. Jagis 1892 osttii Rusiñol guolásteddjiid viesu ja čuovvovaš jagi dan lahkosis (1300-logu rájes). Dáid guovtti visttiid šaddan báikái son gohčui Francesc Rogenta hukset iežas studio-bargobáji. Son nammadii su Cau Ferrat; Cau, mii mearkkaša čáhcebohcci, gos poesiijaberošteaddjit sáhtte dorvvolažžan, ja Ferrat su čoakkáldaga ovddas mas lei ráhkaduvvon ruovdegeaidnu. Dáppe son heŋgejedje málesteami maid El Greco lei ožžon Frankriikkas.
Dan virggálaš rahpamis juovlamánu 25. beaivvi 1894 (San Santiago) lei mielde Sitges gieldda joavkku čuojaheapmi.
