Sitges lea Gaska-Meara ránnjáin, dušše 35 kilomehtera eret Barcelonas, ja lea šaddan okta dain bivnnuheamos turismabáikin Espánnjas. Dát máinnaslaš mearragáttis ovttastahttá historjjálaš čábbátvuođa ealli kultureallimiin ja ráfálaš eallinvuogiin.
141 Luopmoásodagat gávdnojit Sitges
19 Luopmoásodagat Sitgesis gávdnojit geasset
90 Luossaásodagat Sitgesis gávdnojit dálvet
Sitges lea ealli mátkebáiki mas leat olu doaimmat buotlágan gallededdjiide. Sitges:as leat badjel 17 ránnjá main leat iešguđetlágan iešvuođat, čihkkojuvvon čázádagain gitta viiddis ránnjáide main lea fiinna sáiva, ja das leat vejolašvuođat buot miellaguottuide.
RuoŧagiellaSitgesa boares gávpot lea rikkis historjjás ja čábbátvuođas. Dan muorrageainnut ja árbevirolaš gaskameriid viesut dagahit erenoamáš atmosfeara. Don it sáhte vajálduhttit Sant Bartomeu i Santa Tecla girku , mii lea váldoeatnama alde ja das lea čáppa mearračájáhus.
Sitges lea modernisttalaš arkitektuvrra árvu. 1800-logu loahpageahčen ja 1900-logu álggus dáiddárat ja arkiteavttat bidje iežaset mearkkaid dán gávpogii. Dovdoseamos visttiid gaskkas leat Palau de Maricel ja Casa Bacardi , mii dál lea musea mii lea vihahuvvon dovddus romma ráhkadeaddji, Sitgesa eamiálbmot.
Sitges lea maiddái máŋga dehálaš musea, nugo Cau Ferrat musea ja Maricel musea , mat guktot leat historjjálaš Plaza del Ayuntamiento -báikkis.
Sitges lea dovddus máŋggabealat kaleandara dihte mas leat festiválat ja kulturdáhpáhusat mat geasuhit duháhiid galledeaddjiid juohke jagi. Muhtun dain mearkkašahttimusat leat:
- Sitges riikkaidgaskasaš fantastihkalaš filbmafestivála: Sitges riikkaidgaskasaš fantastihkalaš filbmafestivála lea máilmmi dovddus dáhpáhus mii ávvuda fantasy- ja horrorfilmma, ja geasuha filbmadahkkiid ja gehččiid miehtá máilmmi.
- Sitges karnevála: Sitges-karnevála lea okta dain deháleamos karneválain Espánnjas, mii lea dovddus iežas sárgosat paradaid ja ealli musihka dihte. Dat ávvuduvvo guovvamánus ja deavdá gáttiid illuin.
- Festa Major de Sitges: Festa Major de Sitges , mii lea gávpoga suodjalusbáhppa Sant Bartomeu gudnin, ávvuduvvo golggotmánus čuovgačuovggaiguin, paradaiguin ja árbevirolaš dánssaiguin.
